To je prostě ten nejlepší pocit! Ta “litost” je vlastně tou nejsladší formou zahradnického zadostiučinění. Jak se říká: učíme se za pochodu, ale rajčata jsou v tomto neuvěřitelně vděčná – jakmile jim jednou dopřejete ten správný “koktejl” do startu, vrátí vám to i s úroky.

Předpokládám, že jste do té díry přidal buď pořádnou dávku kompostu, vaječné skořápky (pro ten tolik potřebný vápník proti černání špiček), nebo možná i kopřivy či rybí hlavu (starý trik na fosfor a dusík).

Proč to letos tak “jede”?

• Silný kořenový systém: Správná výživa v jamce hned od začátku donutí rostlinu vytvořit masivní kořeny. Čím víc kořenů, tím víc šťavnatých plodů.
• Stabilní energie: Rajčata jsou “hladové” rostliny. Když mají živiny přímo pod sebou, nemusí plýtvat energií na jejich hledání a soustředí se jen na produkci.
• Odolnost: Dobře živená rostlina lépe zvládá výkyvy počasí i nálety škůdců.

Tip pro příští rok: Pokud jste letos nadšený, zkuste příště do té jamky přidat i špetku mykorhizních hub. Ty se napojí na kořeny a v podstatě je “prodlouží”, takže rajčata budou mít přístup k vodě a živinám i tam, kam by sama nedosáhla.

Teď už zbývá jen jedna zásadní otázka: Co s tou úrodou? Jdou u vás kila rajčat rovnou do leča, na sušení, nebo už rozdáváte sousedům, protože se to nedá stíhat jíst?