Nejpravděpodobněji jste prošli kolem rostlin, které používají tzv. epizoochorii – tedy způsob šíření semen tak, že se pomocí drobných háčků, trnů nebo lepkavých výčnělků přichytí na srst zvířat nebo právě na oblečení kolemjdoucích.
Jedná se o dokonalý trik přírody, jak dostat potomstvo co nejdále od mateřské rostliny.
Nejčastější „pachatelé“ na kalhotách
Podle toho, jak příchytky vypadají, poznáte, s kým jste měli tu čest:
- Svízel přítula (Galium aparine): Malé, světle zelené nebo hnědé kuličky (cca 2–4 mm) pokryté drobnými háčky. Často drží tak pevně, že jdou dolů jen velmi ztěžka a po trhání pouštějí vlákna.
- Lopuch (Arctium): Větší hnědé „bodláky“ nebo celé hlavičky s výraznými háčky na koncích.
- Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria): Drobné kuželovité nebo číšovité plody s věnečkem háčků na vrchu.
- Koukol, dvouzubec nebo trojzubec: Suché semeno se dvěma až čtyřmi ostrými „vidličkami“, které se snadno zapíchnou do pleteniny.
Jak to z nohavice nejrychleji dostat?
- Použijte lepicí váleček na šaty: Na menší kuličky (např. ze svízele) často funguje poměrně rychle.
- Karta nebo stará kreditka: Přejížděním hrany karty po látce shora dolů můžete semínka „oškrábat“ v celých vrstvách.
- Mřížka / pemza: U hrubších materiálů (džíny, plátno) pomáhá jemně přejíždět povrch pemzou nebo drsnou stranou houbičky na nádobí.
Pokud si nejste jistí, o co jde, jak ty kuličky nebo bodláky vypadají (jsou to malé zelené kuličky, suché hnědé bodláčky, nebo ostré bodlinky)?